Rezidence Oskarka: První česká rezidentní novostavba podrobená hodnocení svého dopadu na okolí
Aktualizováno: 22. 10. 2021
V Českých Budějovicích vyroste první rezidenční objekt v ČR, u kterého bude dopředu znám jeho dopad na bezprostřední okolí včetně teplotní mapy okolí, množství zasakované i odpařené srážkové vody, množství spotřebovaného CO2 a pasivní úsporu energie založenou na návrhovém tvaru projektu.
V posledních době dochází vlivem globální změny počasí i ke změnám ve vnímání vlivu architektury veřejných prostranství na člověka. V našich podmínkách je změna viditelná např.:dlouhými obdobími sucha, zvyšujícími se počty tropických dní a nárazovými dešti.
Klimatologové navíc predikují, že počty tropických dní ze stávajících 10-12 ročně navýší na více než dvojnásobek již před koncem tohoto století. Hlavním nástrojem adaptace a zlepšení mikroklimatu je dlouhodobě ověřená ekologická technologie – městská zeleň. Vegetační plochy efektivně řeší zadržování a odpar vody, zachytávání prachových částic a proměnu oxidu uhličitého na kyslík. Vlivem těchto vlastností se mohou i zastavěné oblasti v letních měsících přirozeně ochlazovat a celoročně udržovat lepší kvalitu vzduchu. Pro zachování rozumné ekonomie návrhů je vhodné optimalizovat projekty pomocí pokročilých projekčních softwarových programů. Empirické zkušenosti autorů návrhu jsou ověřeny a doladěny na základě skutečných dat z prostředí a prokazatelně potvrzují zlepšení kvality prostředí a užívání staveb i jejich okolí.
Nově budovaný objekt Rezidence Oskarka má velmi dobrý koncept návrhu, díky kterému nedojde jeho realizací ke zhoršení tepelného komfortu celé oblasti. V jeho nejbližším okolí naopak dojde k výraznému zlepšení zejména prostřednictvím optimální koncepce zelené infrastruktury z jižního směru. Při tropickém dni dojde k maximálnímu zvýšení průměrné teploty lokality nejvýše o 0,135°C. Tato hodnota demonstruje minimální emisi tepla z vlastního objektu do okolí.
Jedná se o vůbec první budovu, která na území ČR, která překročila hodnotu 50 bodů tepelného komfortu (Pozn. 100 bodů = les dobře vyvinutým bylinným, keřovým i stromovým patrem; mezinárodní certifikace GREENPASS.). Pro srovnání: optimalizované halové konstrukce zatím dosáhly maximálního skóre 35 a hodnocená bytová výstavba na Slovensku nejlépe dosáhla 40 bodů. Tento budějovický projekt výrazně přesahuje nastavenou úroveň běžně realizovaných projektů a zařazuje se do elitní společnosti pokročilých návrhů, které snesou srovnání i s náročnou zahraniční konkurencí. Projekt s tímto hodnocením by již prošel náročným výběrovým řízením města Vídně podle nové požadované koncepce moderní bytové výstavby, která je v sousedním Rakousko mimořádně přísná.
Obr. 1: Vyhodnocení vnímané teploty termogramem v 15:00 letního dne
Lepších výsledků by v tomto případě bylo možné dosáhnout se současnou geometrií sledované lokality už jen za přispění všech majitelů okolních parcel, které zásadně ovlivňují přehřívání silničního povrchu páteřní komunikace této lokality - ulice Oskara Nedbala. Pro další markantní zlepšení by byla nezbytná spolupráce s městem, které by muselo zřídit lokality se zelenými ostrovy v ulicích.
Projektovaná oblast přirozeně zadrží většinu dešťových srážek. Pouze 27 % srážek odteče do stokovací sítě, což je benefit i pro město, které tak drobně uspoří na množství přečišťované dešťové vody. Díky navržené zelené infrastruktuře a zeleným střechám dojde ke spotřebování nejméně 19,37 kg CO2 za den.
Celý okolní prostor navržené lokality má dle tepelného štítku hodnocení venkovního prostředí 66,75% v poli teploty 29 – 35°C. Toto pole se koncentruje okolo cílového objektu, protože ten svým stíněním a aktivním přístupem k redukci šíření tepla vedením, sáláním i prouděním. Společně s aktivním působením zeleně pak dochází k minimálnímu šíření tepla do okolí, tak jak potvrzuje propočet tepelné zátěže projektu na okolí, který je vyčíslen na hodnotu + 0,135°C. Tento parametr prokazuje zamezení vytvoření tepelného ostrova v dané lokalitě, což je i jeden ze základních záměrů investora, tj. tvořit trvale udržitelnou architekturu svých projektů.
Obr. 2: Demonstrace distribuce teplotních polí plochy projektu ve formě teplotního štítku vnějšího prostředí
Obr. 3: Projektový model pro výpočtovou simulaci prostředí
Obr. 4: Výpočtový termogram skutečné teploty projektu v 15:00 letního dne
Autor: Ing. Petr Selník, předseda Rady pro zelené střechy, z.s.
Sdílejte s námi další dobré příklady! Posílejte nám fotografie přírodních řešení na: info@zelenstrecham.cz